Děkovací výlet 2024

Datum konání

27. dubna 2024    
08:00 - 17:00

Rezervace

0,00 Kč
rezervovat

Typ události

Děkovací výlet

dne 27. dubna 2024 od 8,00 hod do 15,45 hod

Vážení Turisté, odvedli jste velký kus práce a zasloužíte si poděkování a turistickou odměnu. Čeká na Vás, tak si ji nenechte ujít a včas se přihlaste se.

Tentokrát se vypravíme nejen do krásné přírody, ale také za historií. Vzpomeneme si na Bedřicha Smetanu, kdy 2. března uběhlo 200 let od jeho narození a zastavíme se v jabkenické myslivně, kde strávil poslední roky svého života. Potom  pěšky přejdeme do zámku v Loučeni, který si i s rozsáhlým parkem prohlédneme, najíme se v restauraci Vtipná kaše  a plni zážitků se vrátíme domů.

Odjezd z autobusového nádraží v 8,00 hod. směrem na Libáň k Seleticům, kde vystoupí turisté na 1. trasu. Ostatní pokračují v jízdě do Jabkenic, kde si prohlédneme Památník Bedřicha Smetany. Autobusem k zámku do Loučeně pokračují turisté 3. trasy. Ostatní tam dorazí po červené turistické značce pěšky.

  1. Trasa: V Seleticích vpravo po červené do Jabkenic a dál opět po červené kolem Fűrstenbergova pomníku, studánky Dobrá (Boží) voda, sochy památníku Helma – viz níže a Loučenské hájovny do Zámku Loučeň  12 km
  2. Trasa: Z Jabkenic po červené kolem Fűrstenbergova pomníku, studánky Dobrá (Boží) voda, sochy památníku Helma – viz níže a Loučenské hájovny do Zámku Loučeň 5 km
  3. Trasa: Procházka po krásném zámeckém parku s bludištěm 2 – 3 km

Prohlídka zámku začíná pro turisty 2. a 3. trasy v 12,30 hod, turisté z nejdelší 1. trasy si zámek prohlédnou od 13,00 hod. Prohlídka trvá cca 1 hodinu.

Po prohlídce zámku a parku nás čeká oběd s následující nabídkou:

  1. varianta – drůbeží vývar se svíčkovou a knedlíkem
  2. varianta – kulajda s kuřecím řízkem a brambory

Kontakt na organizátorku je na tel. č. 731722942 nebo e-mailem – alena.jirovcova@c-box.cz nebo info@kctjicin.cz  do 23. dubna 2024, kdy končí také lhůta pro přihlášen se.

Jak vidíte, oběd je cca ve 14 hodin, proto nezapomeňte na svačinu a posilující nápoj na cestu. Návrat je plánován s odjezdem od Zámku Loučeň v 15,00 hod. I v Jičíně můžete pokračovat ve společném sdílení zážitků v místních podnicích, ale to už bude ve Vaši režii.

Za výbor našeho odboru Vám srdečně děkuje a těší se na Vás Alena Jirovcová

Ve staré, do dnešních dnů nezachované, zámecké oboře u městyse Loučeň na Nymbursku můžeme nalézt dvě vzpomínky na prapůvodního majitele dobrovického a loučeňského panství, knížete Karla Aloise zu Fürstenberg, polního podmaršálka c.k. vojsk z dob napoleonských válek. Vzpomínku na dva v lesích pozapomenuté monumenty, věnované statečnému generálovi a jeho mužům, pojďme nyní sledovat společně.

Nejprve si představme tehdejší prostředí šlechtického sídla a aktuální vojenskou situaci. Zámek na Loučeni obývají Karlovi předci od roku 1752 po smrti Marie Anny rozené z Valdštejna, manželky Josefa Arnošta z Fürstenberka. Pro zajímavost uvádím, že manželé žili více méně odděleně – ona na zámku v Dobrovici, on na Loučeni a pár zůstal bezdětný. Valdštejny tedy definitivně po smrti Marie Anny střídají Fürstenberkové. Je též dobré se zde zmínit i o tzv. staré oboře v bezprostředním okolí zámku. Tato původní obora tvořená smíšeným lesem byla velmi pečlivě vedena i v období, kdy zde byl pánem kníže Karel. Byl totiž výborným jezdcem a milovníkem honů a střelby. V oboře choval rozličné druhy zvěře a nechal vysazovat vzácné cizokrajné dřeviny. V původní oboře se nacházejí i oba pomníky. Několik let před ukončením vlády zde na Loučeni přesouvají Fürstenberkové oboru k Jabkenicím, kde ji můžeme nalézt dodnes. Tento tah byl velmi prozíravý, neboť v roce 1800 silně zdecimují místní lesy, zámecký park a celé okolí tábořící carská vojska odcházející z tažení proti Francouzům. Ale nepředbíhejme a nastiňme si v krátkosti vojenskou situaci I. a II. koaliční protinapoleonské války, do které velkou měrou zasáhl i podmaršálek Karel kníže Fürstenberk.

První koaliční válka se odehrávala v letech 1792-1797 a císař Francouzů Napoleon I. Bonaparte vyrazil ve zbrani takřka proti zbytku Evropy. Rakouská a pruská vojska se mu postavila statečně, ovšem po řadě vítězství v prvních letech konfliktu přišly drtivé porážky a koalice se počala takticky stahovat z tehdejšího Rakouského Nizozemí a Belgie k hranicím Pruska. Na podzim roku 1796 se s nepřítelem utkala v důležité bitvě na řece Rýnu i větší část ustupující rakouské armády, jejíž součástí byla jednotka podmaršálka knížete Fürstenberka. Nechme promluvit stručně historická fakta: „U města Hünningen překročil řeku Rýn se svým vojskem francouzský generál Jean Victor Moreau poté, co prošel Schwarzwaldem a porazil dne 24. října 1796 arcivévodu Karla u Emmedingenu a Schliengenu“. Jak se fronta přelévala, o několik dnů později, v listopadu téhož roku se u výše zmíněného města Hünningen tak statečně proslavili při obraně vojáci knížete Karla z Fürstenberka, který zde velel obléhacímu sboru. Francouzi však vítězili  na ostatních bojištích a po řadě porážek uzavřela koalice s císařem Napoleonem příměří dne 17. října roku 1797. Tak skončila první koaliční válka. Majitel loučeňského panství se v poklidu navrátil ke své rodině, správě majetku, ale osud ho dostihl ve druhé koaliční válce v roce 1799.  Na bojišti se opět utkaly dne 25. března jednotky francouzského Direktoria a rakouského impéria. Na francouzské straně velel maršál Jean-Baptiste Jourdan takřka 40 000 mužům a na rakouské straně bojovalo pod velením arcivévody Karla na 60 000 mužů. Karlovy osobní zásahy byly pro Rakušany rozhodující, neboť se mu podařilo statečně se bránit do příchodu posil, díky kterým se mu podařilo zvítězit. Poražení Francouzi se museli stáhnout až za řeku Rýn. V této, pro Rakušany vítězné bitvě, však padl i jeden z velmi zkušených a oblíbených vyšších velitelů, podmaršálek Karel Alois kníže Fürstenberk. Na uctění jeho památky nechala postavit Karlova manželka, kněžna Marie Eliška rozená Thürn-Taxisová, monumentální pomník v malebném zalesněném údolí nad lesním rybníčkem nedaleko pramene studánky Boží voda. Pískovcový pomník představuje anděla v životní velikosti v řásnitém rouchu. Vedle něj na dekorativním podstavci je velká urna se splývající drapérií. Německý nápis na pomníku zní: „Meinem Karl bei Stockach Field er 25. März 1799“. Autorství plastiky pochází nejspíše z okruhu sochařských dílen Josefa Malínského nebo Václava Prachnera z počátku 19. Století.

Autor Ing Vladimír Mucha, Bitvy u Hünningen, Stockachu a pomník „Helma“ na loučeňském panství

Rezervace

Rezervovat:

Typ lístku Počet míst
Oběd: kulajda s kuřecím řízkem a brambory
Oběd: drůbeží vývar se svíčkovou a knedlíkem

Údaje o účastníkovi

Shrnutí rezervace

Vyberte prosím alespoň jedno místo a pokračujte v rezervaci.

Přihlášení turisté:

  • Eva Jebavá
  • Alena Jírovcová
  • Helga Mrázová
  • Votočková Jana
  • Jan Simeon Kaiser
  • Radek Štaff
  • Martina Čermáková
  • Zdenka Nosková
  • Marie Bernardová
  • Jaroslav Nosek
  • Anna Hyršalová
  • Vladislava Šturmová
  • Bohumila Bydžovská
  • Jiří Bydžovský
  • Marie Loudová
  • Milena Damašková
  • Karel Kosejk
  • Eva Šmídová
  • Blanka Kosejková
  • Miloslava Kubíčková
  • Mária Hníková
  • Dana Škrhová
  • Libuše Kasková
  • Miloslava Kovářová
  • Jaroslava Hakenová
  • Antonín Brendl
  • Libuše Brendlová
  • František Kynčl
  • Jana Kynčlová
  • Dana Doškářová
  • Jana Panchartková
  • Helena Mrázová
  • Iva Marksová
  • Čermák Pavel
  • Jana Mitlöhnerová
  • Alena Kocourková
  • Vladislava Kvapilová
  • Jaroslava Pilná
  • Věra Francu
  • Blažena Bohuňovská
  • Červenková Alena
  • Hana Vorlová
  • Eliška Horáčková
  • Anatol Kopista
  • Renata Košťáková
  • Břetislav Gotvald
  • Cimbalova
  • Bohuše Melicharová
  • Jana Křivská
  • Eva Florová
  • Josef Pekárek
  • Pavel Cimbál
  • Blanka Janáková
  • Karel Meloun
  • Hana Melounová
  • Smil Pour
  • Karla Tyrichtrová

Čekací listina: